Píšu historický román

Jarek Nohavica

1:V prG#mázdné lD#áhvi od pivG#ma dobré zahraniční znC#mačky
kvetla růže ohnivG#má  hD#rdě, pomalu a plG#mačky.
2:Psal jsem řádek po řádku historické veledílo,
vysedával na zadku, až se slilo, co kde bylo.
R:G#michni píší jen, co slyší, všichni slyší to, jak dýší,
tak, jak dýší, tak i pC#míší, je to mG#marné, spD#adla klG#mec,
v přírodě je to tak dáno, ptát se "proč?" je zakázC#máno,
to už nG#mení nD#aše vG#měc.
3:Byly dálky pobudů, byly výmysly i kravál,
z jizev svého osudu jsem si stehy vytrhával.
4:Nadbíhal jsem hrdinům, vyprávěl o zašlé době,
poručickou ofinu jsem si přistřihl sám sobě.
5:Kostel není ještě mše, fantazie není lhaní,
dopřejte mi dopsat vše, co mám ještě na napsání.
6:Dokud září rudý květ rudé růže v temné flašce,
dopřejte mi vykřičet slova, co mám na bumážce.
*:G#michni píší jen, co slyší, na na naD# .G#m..
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:32:37.614+00:00
Výsledky hledání: